Reklama

Proč způsobuje stres obezitu

Jen co se stres objeví, kdysi reprezentovaný šavlozubým tygrem, dnes šéfem, tělo hned mobilizuje své zásoby cukrů, aby mohly vaše svaly konat účinně a zachraňovat život. Vaše pěst bouchá. Nohy prchají. Funguje to díky stresovým hormonům adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu.

 

Brání tak nadbytečnému zažívání a metabolické činnosti, mobilizují proto energii pro svaly. Úžasné to je do té doby, dokud svaly hned cukry nepromění. A tělo má následně, tedy po stresové situaci, znovu možnost se zregenerovat, opět vše nastavit do normálního stavu. Tak je to myšleno. Jenomže to neděláme. Když jsme ve stresu, svaly používáme spíše méně často. A to jsme vlastně ve stresu neustále. Denně.

Reklama

Stres znamená, že kortizol mobilizuje cukry z jater. Svaly teď ale cukry vůbec nepotřebují. Hladina cukru a inzulínu proto stoupá. Enzymy spalující tuky opět zastavují svou činnost a kontrolu přebírají sacharidové enzymy. Vy víte, co teď následuje, a to pokles hladiny krevního cukru, tedy záchvat hladu. V takovém případě vás zachrání tabulka čokolády. Ne vůle zůstat štíhlí, stres je totiž vždy silnější než vaše vůle.

Reklama

V krvi kromě toho se stoupající hladinou stresového kortizolu klesne i hodnota DHEA (tj. dehydroepiandrosteron). Fatálně. DHEA je předstupněm testosteronu. A málo testosteronu znamená málo energie. Málo dynamiky. Málo vnitřního pohonu. Málo spalování tuků. Žádná tvorba svalů.

A to není vše. Neustálý stres, tedy neustále velké množství kortizolu - což je bohužel váš normální stav, brzdí i funkci štítné žlázy. Jste pak unavení, slabí a stále více tuků se hromadí, protože pak i metabolizmus běží v úsporném režimu.

Ve stresu tělo mimochodem krmí přednostně viscerální tukovou tkáň v oblasti břicha. Vy víte, že to znamená stoupající riziko pro diabetes II. typu, Alzheimerovu nemoc, srdeční infarkt a rakovinu.

Znáté vůbec svou hladinu kortizolu při neustálém stresu? Ta během dne kolísá. Brzo ráno by měla být pod 100 nanogramy na mililitr.

Jenom žádný stres...

  • Hýbejte se mu. Pomocí nordic walkingu či joggingu zvyšte hladinu eustresového hormonu noradrenalinu, díky kterému budete veselí, čilí a výkonní (eustresový = pozitivní stres). Zároveň vylučte ze hry adrenalin škodící cévám a kortizol způsobující obezitu. Klesne tak jejich hladina v krvi. Jmenuje se to stresová rezistence.
  • Spěte pořádně. Příliš málo spánku drasticky zvyšuje hladinu kortizolu. Studie ukazují, že pokusné osoby, které spaly méně než pět hodin, mají v krvi o 15 % více hormonu hladu, tj. ghrelinu, než porovnávaná skupina, která spala 8 hodin. Ghrelin ale zvyšuje produkci kortizolu. To je možné změřit po ránu ve slinách. K tomu ještě klesají hodnoty hormonu sytosti, tj. leptinu, při krátkém spánku o 15,5 %. Následkem je větší hlad. Takže se prosím vyspěte dostatečně.
  • Hořčík. Znáte svou hladinu hořčíku? Je-li pod 1,0 mmol/l, pak se příliš stresujete. Hořčík nazývám solí vnitřního klidu. Uvolňuje a vytváří stresovou rezistenci. Rychle! Potřebujete denně 600 miligramů. Minimálně. I díky němu zeštíhlíte.

 


Zdroj: Ulrich Strunz  - Spalte tuky správným jídlem, nakladatelství Computerpress

 

 

Reklama

Komentáře

Reklama